Podzim ve vláknech světla

Podzim není jen ročním obdobím – je stavem duše. Je to čas, kdy se svět zpomalí, stromy odhalí svou vnitřní zář a vzduch voní dýní, deštěm a nostalgií. A právě v těchto dnech sahá duše po jehle, nitce a korálcích – a touží tvořit.

Tvoření z korálků na podzim je jako chůze lesem: krok za krokem, barvu za barvou, tón za tónem. Měděné odstíny, mahagonová hloubka, zlatá pohlazení slunce, co už nehřeje, ale svítí o to víc.

V korálkovém šperku se může ukrýt celý podzimní den – jemné mlhy rána, praskání listí pod nohama, nebo tichý večer se svíčkou. Barvy jako staré zlato, kouřová růže, temná oliva, opálený jantar či hluboká švestková zpívají tichou píseň sezóny. Třásňové náušnice v tónech lesních plodů, náramky z minerálů s podzimními jmény, přívěsky ve tvaru listů, bobulek, kapek rosy…

V podzimu je prostor zpomalit – a právě proto se tvoření v tomto období proměňuje v rituál. Nit mezi prsty je jako dech, pravidelný a klidný. Barvy skládám jako verše. Každý šperk, který vznikne, nese tvůj vnitřní oheň i jemnost těch dní, kdy už příroda mluví tlumeně, ale o to hlouběji.

Ať už kupujete pro sebe, nebo pro jiné, podzim vás zve k návratu k sobě. K tomu, co je tiché, pravdivé, hluboké. A v tom tichu mohou korálky zaznít jako první mráz na trávě – jemně, ale nezapomenutelně.